Aktuality

více informací

více informací

více informací

Úroky z vratné kauce

Rozhodli jste si pronajmout byt a majitel po Vás vyžaduje kauci? Podle Občanského zákoníku, který vstoupil v platnost 1.1.2014, máte nárok v případě ukončení smlouvy na vrácení této kauce i s úroky!

Tento nový zákoník změnil úpravu kauce, neboli jistoty, která bývá požadovaná pronajímateli při uzavírání nájemních smluv. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Konkrétní výši úroku zákon ovšem nestanovuje. Přesná výše úroků se obvykle odvozuje od sazby úroku, která je požadovaná bankou v místě bydliště nebo v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Úrok z jistoty je zákonný nárok nájemce, který nelze smluvně vyloučit. Vzhledem ke skutečnosti, že velmi často není nájemcem požadován, do smluv se tento nárok většinou neuvádí. Pokud by nicméně nájemce na jeho vyplacení trval, zákon je v tomto na jeho straně.

V případě, že je sazba úroku ideálně napsaná již ve smlouvě, ze zákona nesmí být nula. Pokud na to nájemník přistoupí, její výše ovšem může být již od půl procenta.

Nová pravidla pro údržbu a opravy bytů

Od ledna 2016 začal platit nový občanský zákoník, který nájemníkům určí nová pravidla pro údržbu a opravy bytů. V novém nařízení, které bylo právě před pár dny schváleno, ovšem naleznete bližší upřesnění s podrobným seznamem konkrétních oprav.

Od ledna 2016 začal platit nový občanský zákoník, který nájemníkům určí nová pravidla pro údržbu a opravy bytů. V novém nařízení, které bylo právě před pár dny schváleno, ovšem naleznete bližší upřesnění s podrobným seznamem konkrétních oprav. 

Také se zde dozvíte maximální limit ročních výdajů pro nájemníky. Podle nového stanovení je možné, aby si pronajímatel a nájemce sjednali menší rozsah těchto povinností, popřípadě se také mohou dohodnout na tom, že se nájemce na údržbě a drobných opravách nebude podílet vůbec. V žádném případě se ovšem nelze dohodnout na větším rozsahu povinností.

Do běžné údržby, kterou tedy muset nájemce nově plnit, patří udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení, které se provádí obvykle při delším užívání. Jedná se například o opravu omítek, malování, tapetování, čištění podlah i krytin, čištění zanesených vodovodních odpadů apod. Povinností nájemce také bude platit pravidelné prohlídky a čištění vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, apod. Zajišťovat také nájemce bude prohlídky a údržbu sprch nebo sporáků, prohlídky a čištění bytových kotlů i kamen. Opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení ovšem bude hradit majitel bytu.

Do seznamu věcí, které nájemník bude hradit také, mimo jiné patří např. výměna žárovek, opravy zvonků, prahů, jednotlivých částí dveří a oken včetně kování a klik. Platit má také opravy a certifikace bytových měřidel, podle nichž se v domě počítají náklady na vytápění nebo spotřebu vody. Kromě konkrétně vyjmenovaných činností se do drobných oprav budou počítat i další opravy nepřesahující částku tisíc korun.

Součástí vládního předpisu je ale také pojistka, která pronajímatelům zabraňuje přenášení oprav dlouhodobě zanedbaných bytů. Součet nákladů za drobné opravy totiž nesmí přesáhnout částku 100 korun na metr čtvereční podlahové plochy bytu za kalendářní rok. Do této plochy se kromě bytu počítají prostory, které nájemce užívá výhradně. Sklepní prostory, balkony či lodžie se započítávají pouze jednou polovinou.
Odkaz na článek naleznete ZDE

Daň z nabytí nemovitosti – nově platí kupující

Ve středu 5. října 2015 vláda schválila návrh zákona, podle kterého bude daň z nabytí nemovitosti nově platit kupující. Doposud přitom daň odváděl převodce. Tato novela by měla především ulehčit zdlouhavé administrativě. Například při neuhrazení uložené daně se lépe řeší spor s vlastníkem nemovitosti, kterým je v tu chvíli kupující. Navíc v případě exekuce, vydržení či vyvlastnění je stejně plátcem daně kupující.
Odkaz na článek naleznete ZDE

Odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu!

Od 1. 4. 2015 došlo obecně ke zpřísnění podmínek pro odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Řízení o odnětí zahájená před 1. 4. 2015 se dokončí podle původní právní úpravy. Platná stavební povolení vydaná před 1. 4. 2015 jsou platná i nadále.

K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (např. příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností). Záměr, který vyžaduje odnětí, nelze povolit bez tohoto souhlasu, s výjimkou některých případů. Souhlasu například není třeba:

- v zastavěném území pro

1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo

2. stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha

K vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je třeba podat žádost se všemi náležitostmi a přílohami dle zákona č. 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu.